Krokodýl
Už už jsem mohl říct,
že mi po celé roky neskanula ani slza,
nebýt toho zádumčivého policejního pepřáku.
Takže znova.
Časné ráno si podává ruku s pozdní nocí.
Je mu povědomá, ale neznají se,
a tak raději mhouří oči... možná z doslechu.
- tohle přece nemůžu být já?!
Moje zápraží je skoro každé ráno zavaleno odpadky.
Hrnu je dovnitř,
nechci zaneřádit ulici,
... lidi by mohli remcat.
Chci ti napsat dopis, ale copak to jde?
Stůl pohltily vysmívající se tváře,
tužky mají tvar ponožek!